Provence style interiéry: Kousek francouzského slunce ve vašem obýváku

Osobně nejvíc řeším maličkosti, které lákají k přeplácaní. Mnoho lidí si myslí, že walk-in closet musí mít police až ke stropu a koše na všechno. Omyl. Ideální je kombinace otevřených tyčí na ramínka a několika zásuvek na prádlo. Zásuvky volte maximálně do pasu - cokoli nad hlavou se stane nepraktickou skrýší na prach. Pokud je váš byt ještě menší, například garsonka, zvažte variantu, kdy walk-in closet oddělíte jen lehkým závěsem nebo skleněnou příčkou. Ztratíte sice soukromí, ale získáte vzdušnost. Já jsem zavěsila na strop kolejničku a použila závěs z bavlněného plátna. Když jej zatáhnu, zmizí celý šatník. Když jej roztáhnu, mám pocit, že byt je dvakrát vět�


Pokud spíte v obývacím pokoji nebo v garsonce, čelíte ještě větší výzvě. Přes den potřebujete prostor pro sezení, v noci pro spaní. Tady přichází na řadu chytré kombinace. Místo klasické postele zvažte bed with storage, která pod sebou schová nejen peřiny, ale i zimní boty. A na tu pak natáhnete elegantní přehoz a pár polštářů. Najednou máte pohovku na den i postel na noc, aniž byste museli tahat matraci z kouta. Jen pozor na výšku úložného prostoru. Pokud je příliš mělký, neprostrčíte tam ani tenký kufr. Ideální je hloubka alespoň padesát centimetrů a možnost přístupu z boku nebo z č


Pokud řešíte extrémní nedostatek místa, vůbec se nebojte kombinovat funkce. Jeden můj známý sdílí ložnici s šatnou a malou pracovnou. Postel má výsuvnou podestu, pod kterou se schová sofa bed pro hosty. Stůl se skládá do zdi. A celý prostor obepíná walk-in closet ve tvaru písmene L. Klíč je nemít v místnosti nic, co by stálo na zemi bez koleček nebo nezvednuté nožičky. Klasické noční stolky nahradily malé konzole nad postelí. Všichni si myslí, že má obrovský byt, přitom má jen 40 metrů. Tohle uspořádání mi ukázalo, že i malá ložnice může pojmout šatnu, pokud se zbavíte zbytečností a vsadíte na multifunkční náby


Klíčová je rozvaha, kam umístit postel. Dlouho jsem bojovala s tím, že walk-in closet zabere skoro celou jednu stěnu. Nezbylo místo na klasickou manželskou postel. Řešení přišlo v podobě bed with storage. Koupila jsem model s výklopným mechanismem, pod nímž je celý úložný prostor na peřiny, polštáře a zimní bundy. Nesmíte zapomínat na to, že matrace musí být dostatečně pevná. Zvolila jsem variantu s 16 cm foam mattress na lamelovém roštu. Tenhle systém mi umožnil spát v jedné ose místnosti a mít přístup ke šatním skříním v ose druhé. Pokud máte podobně stísněný dispozice, zkuste postel posunout k oknu, nikoli doprostřed. Ušetříte tím centimetry, které rozhodí celou logist


Jenže pozor - ne každá pohovka se do funkční kuchyně hodí. Často vidím chybu, že lidé volí klasický rozkládací gauč, který zabírá půlku místnosti a v rozloženém stavu blokuje přístup do kuchyně. Tady přichází ke slovu geniální click-clack mechanism. Stačí jedním pohybem sklopit opěradlo a během vteřiny máte rovnou plochu na spaní bez nutnosti cokoliv vytahovat nebo posouvat. Já osobně jsem na tento systém vsadil v minulém bytě a dodnes vzpomínám na ty chvíle, kdy přátelé zůstali na noc a já jen mávl rukou směrem k pohovce - žádné špitaly s matrací, žádné hledání místa pro spacák. Prostě click-clack a hot


S click-clack mechanismem ale přichází jedna důležitá věc, která rozhoduje o kvalitě spánku. Spousta lidí si stěžuje, že rozkládací pohovky mají tvrdou nebo nerovnou lehací plochu. Abych tomu předešla, vybírala jsem výplň stejně pečlivě jako barvu látky. Nakonec jsem vsadila na model s integrovaným slatted frame, což je laťkový rošt, který se běžně používá u klasických postelí. Díky tomu se váha rozloží rovnoměrně a matrace netrpí na proleženiny. Na laťky pak usedá pěkný foam mattress o tloušťce 16 centimetrů. Nemám ráda, když se do mě při spánku boří kovové pružiny. Paměťová pěna se přizpůsobí tělu a zároveň zůstává dost pevná, aby podepřela bederní páteř. Moje máma, která u nás spala minulý týden, prohlásila, že to je pohodlnější než její vlastní postel d


S každým kilčem nábytku přichází otázka textury. Provence dýchá přes látky. Když jsem vybírala čalounění pro jídelní židle, sáhla jsem po bavlněném sametu. Ano, velvet upholstery v pastelově modré barvě. Zní to bohatě, ale v praxi je samet překvapivě odolný. Kapka kávy se setře vlhkým hadříkem, a pokud na židli leze kočka, drápy se do hebké struktury nezakousnou tak snadno jako do lnu. Sedák je vycpán kokosovým vláknem a latexem, což drží tvar i po hodinách sezení u večeře. Moje babička by řekla, že je to „na parádu", ale naopak – židle jsou první, co každý host okomentuje. Jemně matný lesk sametu odráží světlo z oken, které v provensálském stylu nemají mít těžké závěsy, jen lehké bavlněné rol